Slovníček pojmů.

A

Adaptace (přizpůsobení) = úprava textu pro čtenáře tak, aby porozuměl neznámým skutečnostem; zahrnuje i vynechávání či přidávání kapitol (např. zjednodušená a zkrácená školní vydání; parafrázovaný Pan Kaplan s přidanou kapitolou o vidu v ČJ) <> převyprávění

Adekvátnost (vhodnost, přiměřenost) = co nejvyšší možná dosažitelná míra ekvivalence

Aktualizace (zpřítomnění) = přiblížení současnému stavu, společenskému dění a novému chápání x archaizace (zastarání)

Aluze = kulturní narážka, často ve formě citátů

Archisém (společný jmenovatel) = nejpodstatnější sém z celého svazku rysů x diferenční sémy

 

C

Citát = řeší se pokud možno nalezením překladu citovaného textu a uvedením „citováno z“

Cizojazyčné prvky = stylisticky příznakové charakterizační prvky sloužící ke zvýšení autentičnosti koloritu; řeší se převzetím obecně srozumitelných prvků (např. společenská klišé: Merci x NE: Merci, děkuji) x přeložením rozsáhlejších nesrozumitelných pasáží (např. celé odstavce v cizím jazyce běžně se vyskytující ještě v lit. 19 stol.; NE: vysvětlivky pod čarou); převzetí či přeložení závisí na srozumitelnosti (např. FJ bližší AJ než ČJ), na frekvenci výskytu a na závažnosti => funkci

 

D

Deformace jazyka (netradiční použití jazyka) = nestandardní jazykové jevy signalizující nedostatek vzdělání (např. Dickensův vzkaz psaný venkovanem), vadu řeči, neznalost přízvuku a výslovnosti u cizince (např. Pan Kaplan) nebo šifru (např. Vonnegutovo přehazování slabik jako v dětských šifrách)

Dekódování textu (dešifrování); řeší se po zvážení funkce příslušného prostředku ve ZT

Denotativnost = věcný význam neberoucí ohled na konotační význam(y)

Dialekt (nářečí): v současnosti se preferuje užití pokud možno bezpříznakové mluvy

Divadelní dialog = liší se od běžného dialogu větším množstvím redundance za účelem zachování zřetelnosti situace navzdory většímu šumu pozornosti (tj. divák nemá možnost vrátit se k předcházejícímu textu); typický krátkými větami

Dokumentární film: nutnost větší míry úprav textu s ohledem na příjemce a domácí kontext

 

E

Ekvivalence = funkční rovnocennost ZT a CT => adekvátnost

Ekvivalent (odpovídající hodnota) = překladový protějšek

Esej = text na rozhraní mezi odborným a uměleckým textem, důraz je kladen na odbornou i estetickou stranu textu současně

Exotizace (cizokrajnost) = zachování neobvyklého výrazu či spojení za účelem lokalizace v oblasti ZJ; zdůrazňuje kolorit x ALE: oslabuje komunikativnost x naturalizace (zdomácnění) = přenesení do oblasti CJ

Explicitní (výslovný) = slovy přímo vyjádřený x implicitní (obsažený x ALE: nevyslovený) = slovy přímo nevyjádřený, samo sebou se rozumějící

Explikativnost = větší míra vysvětlení

Expresivita inherentní = expresivita výrazu samotného [shit]; častější v ČJ než AJ

Expresivita kontextová = expresivita nabytá pouze v určitých kolokacích [bitch]; častější v AJ než v ČJ

 

F

Filologický překlad = pouhá záměna kódu ZJ jazyka za kód CJ x sémantický překlad (komunikativní) = přihlíží k jazykovému úzu CJ

Funkce = role, v ideálním případě dosažení stejného účinku na čtenáře ZT a CT

 

H

Historizace = napodobování minulosti x modernizace = přizpůsobení soudobým požadavkům (v současnosti preferována: překlady děl ze starších historických období používají současný jazyk)

Hyperonym = obecný výraz nejbližší nadřazený určitému konkrétnímu výrazu

 

CH

Chyby záměrné = pravopisné a gramatické chyby charakterizují postavu; při překladatelském řešení musí mít chyba stejnou funkci, frekvenci i typ ve ZT i CT; není-li to možno, je třeba kompenzovat chybu jinde

 

I

Intelektualizace překladu = samoúčelná tvůrčí virtuozita překladatele

Invariantní (neměnný ve své podstatě) = zachování nezměněné podstaty ZT a CT v oblastech denotace (věcnosti), konotace (stylu) a pragmatiky

 

J

Jazykově specifické prostředky = vázané na určitý jazyk (v AJ např. participia, přechodníky, větné kondenzory)

Jednotka překladu = nejednotný přístup: ?slovo > myšlenkový útvar (důležité z hlediska kontextu) > věta > odstavec > ?celý text (důležité z hlediska strategie)

 

K

Kompenzace (náhrada) = zachování rovnováhy mezi ubíráním a přidáváním v CT; nutnost kompenzace vzniká z důvodů rozdílnosti jazykových systémů (denotace x konotace; míra expresivity: expletíva a citoslovce v AJ), potřeby různé míry explicity a z pragmatických důvodů (neznámé reálie); řeší se použitím prostředků s jinou formou x ALE: stejnou funkcí

Kreativita překladatele: nutná při překladu obrazů; nutnost zachovat nejen obraz, ale i jeho funkci (např. v různých jazycích existují různé básnické tradice, kdy stejné obrazy mají různé pozitivní či negativní konotace)

 

M

Minimaxová strategie (podle J. Levého) = dosáhnutí maximálního efektu s minimálním úsilím

 

N

Nadbíhání čtenáři v překladu = NE!

Nasycenost logická = explicitní vyjadřování myšlenkového vztahu např. převáděním kondenzorů; přesycení, přeinterpretování a přílišná explikativnost („overtranslation“) NE! (pohádky: např. Kiplingovy nadužívá spojku „and“ => v tomto případě se preferuje její zachování)

Název symbolický (knihy, filmu, apod.) x název popisný = vystihující podstatu díla a poutající čtenáře; nutno zachovat výraznost, neotřelost a jedinečnost; obraz se překládá obrazem, metafora metaforou; posun je nutný není-li k dispozici příslušný lexikální prostředek v CJ, nevyhovuje-li název ZJ jazykovým zvyklostem CJ a nepromlouvá-li název k čtenáři CJ; zjm. často nutná rezignace na zachování vlastních jmen v CJ

Nepřímý překlad („z druhé ruky“) = překlad děl z neznámých jazyků (čínština) nikoliv přímo z příslušného jazyka x ALE: z překladu do známého jazyka (angličtina)

Neutralizace stylistická = ztráta rozdílů mezi stylistickými vrstvami (např. zdvořilost x intimita ve vztahu mluvčího a adresáta)

Nivelizace („undertranslation“) = zploštění, ochuzení CT o jedinečné výrazové vlastnosti ZT; NE!

 

O

Objektivace = oproštění se od individuálních, osobních názorů; není přijatelné pokoušet se o nadměrnou objektivizaci odporující vyznění ZT

Obraz básnický = stylisticky příznakové metafory apod.; řešení vysvětlením či opisem vede k nivelizaci

Ochuzení lexikální: obecné výrazy v AJ častější než v ČJ => umělecký text: nutnost zachovat stylistické zabarvení, využít synonymické bohatství ČJ a nepoužívat nejběžnější a nejpohodlnější výraz; x odborný text: použití obecného výrazu je přijatelnější než použití nesprávného termínu

Oprava chyb: věcné nepřesnosti se neupravují, tiskařské chyby ano

Oslabené vyjádření = nepřímé vyjádření, překlad pomocí obecnějších výrazů či naopak; NE!

 

P

Pochopení estetické hodnoty díla = pochopení nálady, ironie, apod.

Posouvání pozitivní = časové (aktualizace), prostorové (naturalizace), apod. x posouvání negativní = důsledek nepochopení makrostruktury díla

Prototext = citovaný text vložený do ZT

Překladatelský styl (podle J. Levého) = pejorativní označení pro nezúčastněné, chladné podání myšlenky za použití bezbarvého jazyka a logického vysvětlení; dochází ke změně stylu ZT: NE!

Přesnost překladu = týká se jednotlivých překladatelských jednotek (B. Ilek: „Překlad má dosahovat takové míry přesnosti, aby zachoval zřetelnost zobrazované situace.“) x věrnost překladu = týká se celého textu

Přesun vět: někdy nutné v rámci překladu na rovině textu pro zachování plynulosti

Převyprávění = přílišná explikace, pobízení; přidávání věcných a/nebo stylistických prvků; NE!

 

R

Reformulace = týká se roviny lexikální

Restrukturalizace = týká se roviny syntaktické

Rozhodovací proces při překladu = fáze analýzy (pochopení) > sémantické representace (interpretace) > syntézy (přestylizování)

 

S

Scopos = cíl překladatelovy práce

Slovní hříčka = narážky na kulturní reálie, metafory, přísloví => řeší se kompenzací za účelem zachování stejné funkce

Starší texty: překlad současným jazykem x ALE: nikoliv prostředky přímo signalizujícími modernost

Stárnutí překladu: rychlejší než u ZT; překlad je určen pro současné čtenáře => musí být současný x novější překlady: reflektují zjm. změnu nespisovných jazykových vrstev, vztahu čtenáře k nim (nespisovný jazyk je stále častější) a změnu estetického ideálu

 

T

Talent umělce: odvíjí se od něj šíře výrazových prostředků x jazyková tvořivost překladatele

Termíny v umělecké literatuře: dnes velmi časté za účelem posílení koloritu a charakterizace postav; typicky národní výrazy se nahrazují hyperonymy, příp. s adjektivní kvalifikací

Titul aluzivní (citační): v případech neznámého citátu nutno přizpůsobit

 

U

Uvolňování mnohoznačnosti = použití obecnějšího výrazu, i když existuje výraz konkrétnější; NE!

Úprava díla: zkrácením textu, přidáním či vynecháním kapitol apod. vzniká adaptace (požadováno nakladatelem zjm. u kronikářských děl dokumentární hodnoty)

 

V

Vnitrojazykový překlad (x mezijazykový překlad): starší jazyk > současný jazyk; nářečí > spisovný jazyk; odborný text > obecně srozumitelný jazyk

 

Z

Zabarvení stylistické: např. lokální zabarvení (ČJ archaismy např. v anglickém prostředí NE!)

Zlogičťování vztahů mezi myšlenkami