Úvod do disciplíny.

Literatura

Eugene A. Nida: Toward a Science of Translating (1964)

John C. Catford: A Linguistic Theory of Translation: An Essay in Applied Linguistics (1965)

Susan Bassnett: Translation Studies (1980)

Jiří Levý: Úvod do teorie překladu; Umění překladu (1983)

Mary Snell-Hornby: Translation Studies. An Integrated Approach. (1988)

Mona Baker: In Other Words (1992)

Sandor Hervey/Ian Higgins: Thinking Translation (1992)

Zlata Kufnerová a kol.: Překládání a čeština (1994)

Milan Hrdlička: Translatologický slovník (1998)

Dagmar Knittlová: K teorii i praxi překladu (2000)

Pojmy

- počátky disciplíny: 60. léta 20. století

- název disciplíny není ustálen:

(1) „teorie překladu“

(2) „translatologie“

(3) „translation studies“ (AJ)

(4) „věda o překladu“ (NJ)

- (sub)disciplína blízká aplikované lingvistice

- deskriptivní x NE: preskriptivní disciplína

- aplikované větve translatologie: metodika překladu, kritika překladu, apod.

- ?originál = „výchozí text“ („source language“); ?překlad = „cílový text“ („target language“)

- „ekvivalence“ = základní termín x ALE: obtížně dosažitelné => „adekvátnost“

- „funkčnost překladu“ = základní požadavek

- „jazyková univerzália“ = jevy existující ve všech jazycích x ALE: v různé míře (např. polysemie)

- „kolokace“ = časté slovní spojení, předstupeň idiomu

- „idiom“ („frazém“) = neměnné, ustálené slovní spojení; význam idiomu ≠ součet významů jeho jednotlivých složek

- „koherence“ („souvislost“, „spojistost“) = logická návaznost textu, plynulost textu v CJ

- „koheze“ („soudržnost“) = prostředky k dosažení koherence:

(1) lexikální prostředky (opakování)

(2) referenční řetězce (zájmena)

(3) spojky (převod kondenzorů)

Problémy

- „gramatický aspekt“: oblast hláskoslovná > morfologická > syntaktická

- „lexikální aspekt“: semém = NE: jediný sémantický rys x ALE: řada sémantických rysů

- „pragmatický aspekt“ = zastřešující výraz zahrnující oblast stylistickou, zkušenostní, apod.

- aluze: problém poznat > pochopit > vyřešit narážku (zjm. biblické citáty)

- „estetický aspekt“: neoddělitelný, všeprostupující

- umělecký text x odborný text (menší množství pronominalizace, větší deskriptivnost, větší abstrakce => větší míra přesnosti)

Současnost

- zůstává pojetí translatologie jako silně subjektivní vědy x NE: exaktní vědy

- zdůrazňuje se nutnost zachování informačního i estetického obsahu ZT

- objevují se skeptické přístupy (USA: 5% překladů v nakladatelské činnosti)

- v samotné translatologii už mnoho nových přístupů nevzniká

- diskutuje se zjm. otázka naturalizace x exotizace

- dochází k většímu prosazování nespisovného jazyka

- objevují se práce o teorii překladu založené na výzkumu korpusů

- translatologie se rozděluje:

(1) „deskriptivní translatologie“ = zaměřená na produkt překladu

(2) „psycholingvistika“ (viz. E. Nida) apod. = zaměřená na proces překladu

- texty se stále více specifikují, věcné styly se rozrůzňují:

(1) exaktní vědy

(2) společenské vědy

(3) jejich subtypy (např. publicistický x žurnalistický styl se liší nejen mezi sebou, ale mezi jednotlivými žánry v jejich rámci)

- CAT (= Computer Aided Translation): používá se pouze pro odborné texty