Úvod do disciplíny.
Literatura
Eugene A. Nida: Toward a Science of Translating (1964)
John C. Catford: A Linguistic Theory of Translation: An Essay in Applied Linguistics (1965)
Susan Bassnett: Translation Studies (1980)
Jiří Levý: Úvod do teorie překladu; Umění překladu (1983)
Mary Snell-Hornby: Translation Studies. An Integrated Approach. (1988)
Mona Baker: In Other Words (1992)
Sandor Hervey/Ian Higgins: Thinking Translation (1992)
Zlata Kufnerová a kol.: Překládání a čeština (1994)
Milan Hrdlička: Translatologický slovník (1998)
Dagmar Knittlová: K teorii i praxi překladu (2000)
Pojmy
- počátky disciplíny: 60. léta 20. století
- název disciplíny není ustálen:
(1) „teorie překladu“
(2) „translatologie“
(3) „translation studies“ (AJ)
(4) „věda o překladu“ (NJ)
- (sub)disciplína blízká aplikované lingvistice
- deskriptivní x NE: preskriptivní disciplína
- aplikované větve translatologie: metodika překladu, kritika překladu, apod.
- ?originál = „výchozí text“ („source language“); ?překlad = „cílový text“ („target language“)
- „ekvivalence“ = základní termín x ALE: obtížně dosažitelné => „adekvátnost“
- „funkčnost překladu“ = základní požadavek
- „jazyková univerzália“ = jevy existující ve všech jazycích x ALE: v různé míře (např. polysemie)
- „kolokace“ = časté slovní spojení, předstupeň idiomu
- „idiom“ („frazém“) = neměnné, ustálené slovní spojení; význam idiomu ≠ součet významů jeho jednotlivých složek
- „koherence“ („souvislost“, „spojistost“) = logická návaznost textu, plynulost textu v CJ
- „koheze“ („soudržnost“) = prostředky k dosažení koherence:
(1) lexikální prostředky (opakování)
(2) referenční řetězce (zájmena)
(3) spojky (převod kondenzorů)
Problémy
- „gramatický aspekt“: oblast hláskoslovná > morfologická > syntaktická
- „lexikální aspekt“: semém = NE: jediný sémantický rys x ALE: řada sémantických rysů
- „pragmatický aspekt“ = zastřešující výraz zahrnující oblast stylistickou, zkušenostní, apod.
- aluze: problém poznat > pochopit > vyřešit narážku (zjm. biblické citáty)
- „estetický aspekt“: neoddělitelný, všeprostupující
- umělecký text x odborný text (menší množství pronominalizace, větší deskriptivnost, větší abstrakce => větší míra přesnosti)
Současnost
- zůstává pojetí translatologie jako silně subjektivní vědy x NE: exaktní vědy
- zdůrazňuje se nutnost zachování informačního i estetického obsahu ZT
- objevují se skeptické přístupy (USA: 5% překladů v nakladatelské činnosti)
- v samotné translatologii už mnoho nových přístupů nevzniká
- diskutuje se zjm. otázka naturalizace x exotizace
- dochází k většímu prosazování nespisovného jazyka
- objevují se práce o teorii překladu založené na výzkumu korpusů
- translatologie se rozděluje:
(1) „deskriptivní translatologie“ = zaměřená na produkt překladu
(2) „psycholingvistika“ (viz. E. Nida) apod. = zaměřená na proces překladu
- texty se stále více specifikují, věcné styly se rozrůzňují:
(1) exaktní vědy
(2) společenské vědy
(3) jejich subtypy (např. publicistický x žurnalistický styl se liší nejen mezi sebou, ale mezi jednotlivými žánry v jejich rámci)
- CAT (= Computer Aided Translation): používá se pouze pro odborné texty
———
ZpětZákladní údaje
-
Seminář
Teorie překladu. -
Vyučující
Dagmar Knittlová. -
Semestr
Zimní semestr 2006/07. -
Status
Volitelný seminář pro III. blok. Povinný pro získání Překladatelského certifikátu.